S láskou Gaia Matka Země

Na tváři slzu teď máš.

Navrať se domů, tak maž.

Stále bloudíš můj synu.

Hola hej – maž domů.

Mé lůno je ještě teplé.

Z kontrakcí tvorby světa rozechvělé.

I s tvou sestrou jsi v pekle..

Vy lidé tomu říkáte jen noci neprobdělé.

Sny o ráji míváte..

Kdo ví kdy se vrátíte.

Já cítím váš návrat.

Po kolenou se ploužíte.

Však snažíte si nalhat.

Že po sladké slepotě toužíte..

Já cítím vaše srdce. Jejich tep.

Vidím všechny ruce a to jak zadržujete dech.

Občas spatřím i úsměv smělý.

Není to nástraha. Jen náznak lásky jemný.

Miluji Vás každým koutem světa.

Miluji to, jak postupně každé ze srdcí vzkvétá.

To jak natahujete ručičky, když rozvzpomenete si náhle.

V náruči matky se opět kolébat je tak snadné. .

V společnou kytici nás vázali již dávno..

Nyní je na čase pohlédnout hluboko až na dno.

Najít zde lásku ke své velké matce.

Opět ji milovat a láskou zaplakat krátce.

Poté jen zářit, prorůstat celým společným bytím..

Spokojit se jen s nejvíce ušlechtilým žitím.

S láskou Gaia Matka Země

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *